Monet přišel do Giverny v roce 1883, kde hledal tichou, venkovskou vesničku. Nachází zde kopce, krásné údolí, řeky, louky s lučními květinami, zemědělské políčka. Řeka Epte, lemovaná topoly a vrbami, protéká údolím a poskytuje mnoho skvělých příležitostí pro malbu. Nedaleko je navíc řeka Seina. Zde, necelých sto kilometrů od Paříže, kde dnes žije 500 obyvatel, si Monet našel svoje vysněné království. To netušil jak populární se Giverny jednou stane. První umělci, následující Moneta a přicházející kolem roku 1885, hledají venkovskou krajinu neobjevenou hordami umělců, kteří v té době působili v Paříži. Ubytování pro mnoho umělců přicházejících do Giverny, poskytli Angelina a Lucien Baudy, kteří otevřeli hotel Baudy v roce 1887. Během dalších let zde působilo až padesát, převážně amerických, umělců, většina z nich studentů umění v Paříži. Mnoho umělců, kteří navštívili Giverny v letech 1887 až 1915, byli Američané, ale jiní pocházeli z Austrálie, Kanady, Velké Británie, Argentiny, Rakouska, Německa, Polska, Norska a Švédska. Během 43 let, kdy Monet žil v Giverny zde působilo více než 350 umělců. Ačkoli mnozí byli inspirováni Monetem, kolonie umělců, která zde rostla, se vyvinula velmi nezávisle na něm. Byli známí jako ´Kolonie z Giverny´. To bylo pro Moneta příliš mnoho. Měl přátelství jen s několika mála, jen těm dovolil malovat s ním nebo ve svých zahradách. Mezi těmi nemnoha byli Theodore Robinson, John Leslie Breck, Václav Radimský a pár dalších. Radimského přivedl k Claudu Monetovi malíř Paul Cézanne. Monet, nejslavnější z impresionistických krajinářů, Radimského na celý život okouzlil. Převzal metody jeho práce i způsob jeho vidění přírody. Obdobně jako Monet měl rozmalované stejné motivy a měnil podobu obrazu jen podle toho, zda krajina byla ozářená sluncem ráno, v poledne či večer nebo jak se proměňovala během ročních období. Kousek od Giverny si Radimský koupil mlýn La Bergamotte, odkud za motivy vyjížděl automobilem nebo na loďce, a kde s ním čas od času na Seině na plovoucím studiu maloval i Monet.